V předchozích článcích jsme se věnovali tomu, že samotné založení svěřenského fondu nepřináší automatickou daňovou úsporu a že při vyčlenění majetku do fondu je zásadní posoudit charakter majetku a jeho dosavadní daňový režim. Nyní se zaměříme na to, co se děje dál, tedy jak se zdaňují výnosy, které fond generuje, a jak jsou zdaněny výplaty obmyšleným osobám.
Jak se fond zdaňuje
Svěřenský fond je podle zákona o daních z příjmů samostatným poplatníkem daně z příjmů právnických osob. Ačkoliv fond nemá právní osobnost, jeho daňová subjektivita je věcně ekvivalentní daňovému postavení obchodní společnosti. To znamená, že fond podává vlastní daňové přiznání a zdaňuje své zisky sazbou 21 %.
Pokud fond pronajímá majetek, přijímá úroky, dividendy či jiné výnosy nebo prodá majetek se ziskem, považují se tyto příjmy za jeho zdanitelné výnosy. Z pohledu daně z příjmů je postup obdobný jako u jiných právnických osob. Rozdíl mezi příjmy a daňově uznatelnými výdaji vstupuje do základu daně.
Je důležité zdůraznit, že v této fázi nehrají roli obmyšlené osoby. Fond je prvním subjektem, který podléhá zdanění svých výnosů.
Výplaty obmyšleným a jejich zdanění
Daňová povinnost obmyšleného může vzniknout až ve chvíli, kdy fond poskytne konkrétní plnění. Nejde tedy o okamžik, kdy majetek rostl uvnitř fondu, ale o okamžik, kdy fond reálně vyplatí peníze nebo jiný majetek obmyšlené osobě. Charakter takového plnění pak rozhoduje o tom, jak bude daňově posuzován příjemce. Může jít o pravidelnou rentu či podíl na výnosech, jednorázové plnění nebo vydání majetku namísto peněžité výplaty.
V každém případě je daňové posouzení závislé na právní i ekonomické povaze poskytnutého plnění a na aktuálních pravidlech daně z příjmů.
Z konstrukce zákona vyplývá, že svěřenský fond je samostatným poplatníkem daně z příjmů právnických osob. Nejprve tedy zdaňuje své výnosy sám fond. Teprve následně může vzniknout daňová povinnost na straně obmyšleného při výplatě plnění.
Tento model dvou rovin zdanění není nedostatkem systému, ale odrazem skutečnosti, že fond představuje oddělenou majetkovou strukturu. Daňová neutralita, kterou deklaruje česká právní úprava, znamená, že samotná forma fondu nemá přinášet automatickou výhodu ani nevýhodu. To však neznamená, že fond nemůže být za určitých okolností daňově efektivní. Daňová efektivita se může projevit zejména tehdy, pokud je fond zapojen do širší podnikatelské nebo majetkové struktury systematicky a v souladu s ekonomickým smyslem celé konstrukce. Daňový efekt tedy nespočívá v samotné formě fondu, ale v tom, že umožňuje oddělit okamžik vytvoření zisku od okamžiku jeho výplaty konkrétní osobě. Pokud zisky zůstávají ve fondu a jsou dále investovány, může být daňové zatížení časově rozloženo odlišně než při přímé distribuci fyzickým osobám. V některých strukturách, zejména holdingových nebo dlouhodobě investičních, tak může fond plnit stabilizační a současně daňově racionální funkci.
Této problematice je prostor věnován v navazujícím článku Svěřenský fond a daňové plánování: kde končí optimalizace a začíná riziko?, a současně v článku Daňové modelování výplat v praxi: jak správně nastavit výplaty obmyšleným osobám, kde jsou rozebrány konkrétní scénáře a jejich dopady včetně limitů daných zásadou zákazu zneužití práva.
Této problematice se dlouhodobě věnuje JUDr. Nikola Skutková, LL.M., nejen v praxi při nastavování motivačních struktur pro podnikatele a management, ale i na odborné úrovni. Daňové aspekty svěřenských fondů a modelové srovnání forem zaměstnanecké participace z hlediska jejich efektivního celkového daňového zatížení byly předmětem jejího postgraduálního studia LL.M. v daňovém právu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Pokud zvažujete založení svěřenského fondu nebo již fond funguje a řešíte otázku jeho daňového nastavení, doporučujeme individuální posouzení konkrétní struktury.
Chcete-li Vaši situaci projednat podrobněji a navrhnout vhodné nastavení svěřenského fondu včetně režimu výplat, můžete využít náš registrační formulář a sjednat si termín konzultace. Rádi s Vámi projdeme konkrétní varianty a jejich právní i daňové dopady.