V předchozím článku Je svěřenský fond daňově výhodný? Co skutečně říká zákon bylo popsáno, že svěřenský fond sám o sobě nepředstavuje daňovou úsporu.
Česká úprava vychází z principu daňové neutrality – změna právní struktury držby majetku nemá sama o sobě vyvolat ani zdanění, ani daňové zvýhodnění.
Rozhodující proto není samotné založení fondu, ale konkrétní majetek, který je do něj převáděn, a jeho dosavadní daňový režim.
Pohled svěřenského fondu
Z pohledu samotného fondu je konstrukce poměrně jasná. Zákon o daních z příjmů stanoví, že se na vyčlenění nebo zvýšení majetku fondu hledí obdobně jako na vklad do obchodní korporace (§ 21f ZDP). Přijetí majetku tedy nepředstavuje výnos a nezakládá zdanitelný příjem. Fond si nezvyšuje základ daně a převod má pouze rozvahový charakter.
Daňová povinnost vzniká až v okamžiku, kdy fond začne s majetkem ekonomicky nakládat – například jej pronajímá, prodá nebo jinak zhodnotí. Samotné vyčlenění je tedy koncipováno jako strukturální operace, nikoli jako realizace příjmu.
Pohled vkladatele
Odlišnou otázkou je dopad na osobu, která majetek do fondu převádí.
Pokud jde o majetek soukromý, který nebyl součástí podnikání, převod zpravidla nevede ke vzniku zdanitelného příjmu. Nedochází k úplatnému převodu ani k realizaci zisku.
Situace je jiná tehdy, pokud je do fondu převáděn majetek zahrnutý v obchodním majetku. V takovém případě dochází k jeho vyřazení z podnikání a tím ke změně jeho daňového režimu. Samotný převod nemusí znamenat okamžité zdanění, ale má význam pro další daňové zacházení s majetkem. Dochází například k ukončení dosavadního způsobu daňového uplatňování výdajů nebo odpisů, protože majetek již neslouží podnikatelské činnosti.
Nejde tedy primárně o otázku, zda převod vyvolá daň, ale o to, že se mění kontext, ve kterém je majetek daňově posuzován.
Spojené osoby a ekonomický obsah
Pokud mezi zakladatelem, jeho společností a fondem existují úzké vazby, mohou být následné vztahy posuzovány přísněji z pohledu pravidel pro spojené osoby (§ 23 odst. 7 ZDP). To je relevantní zejména tehdy, pokud fond a zakladatel nebo jeho společnost vstupují do vzájemných obchodních vztahů.
Daňové právo zároveň pracuje se zásadou, že rozhodující je skutečný ekonomický obsah transakce. Není podstatné, jak je převod formálně označen, ale jaký má reálný dopad. Pokud by fond sloužil pouze jako formální mezičlánek bez samostatného ekonomického významu, může být celá konstrukce přehodnocena.
Závěrem
Vyčlenění majetku do svěřenského fondu je zákonem koncipováno jako daňově neutrální krok a samo o sobě zpravidla nezakládá zdanitelný příjem.
Rozhodující je však povaha převáděného majetku a jeho dosavadní využití. Daňové otázky se současně neřeší pouze v okamžiku převodu, ale zejména při dalším fungování fondu – tedy při generování výnosů a při výplatách obmyšleným osobám. Těmto aspektům se podrobně věnujeme v navazujícím článku Jak se zdaňují výnosy a výplaty ze svěřenského fondu?
Pokud uvažujete o zřízení svěřenského fondu nebo plánujete převod konkrétního majetku, je vhodné posoudit celou strukturu individuálně, včetně daňových a korporátních souvislostí. Každá situace je specifická a univerzální řešení v této oblasti neexistuje.
Chcete-li Vaši situaci projednat podrobněji a navrhnout vhodné nastavení svěřenského fondu, můžete využít náš registrační formulář a sjednat si termín konzultace. Rádi s Vámi projdeme konkrétní varianty a jejich právní i daňové dopady.