Ledals | Advokáti pro jistotu v každém kroku

Návrat po dlouhodobé pracovní neschopnosti: jak správně postupovat při ukončení pracovního poměru

Dlouhodobá pracovní neschopnost zaměstnance představuje pro zaměstnavatele nejen personální, ale i právní výzvu. Jakmile se blíží konec podpůrčí doby nemocenského pojištění, vyvstává otázka: je zaměstnanec schopen se vrátit do práce, nebo bude nutné pracovní poměr ukončit? A pokud ano, jakým způsobem to provést, aby byl postup zákonný a zároveň férový?

Případ z praxe

Zaměstnankyně střední školy byla dlouhodobě v pracovní neschopnosti. Po téměř dvou letech měla podle předpokladu nastoupit zpět do práce, avšak její zdravotní stav to zřejmě neumožňoval. Škola proto mezitím rozdělila její úvazek mezi ostatní učitele a část hodin pokryla novým zaměstnancem. Nastala otázka, jak situaci právně vyřešit, tedy zda dohodou, nebo výpovědí z organizačních důvodů.

Povinnost rozvrhnout pracovní dobu i při dlouhé absenci

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost seznámit zaměstnance s rozvrhem pracovní doby nejméně dva týdny před začátkem období, na které se rozvrh vztahuje. I když se může zdát, že při dlouhodobé nemoci tato povinnost ztrácí smysl, zákon ji formálně neodstraňuje.

V praxi tak může inspekce práce postihnout zaměstnavatele, který rozvrh nepředloží, byť pokuta bývá spíše symbolická. Smyslem je zajistit zaměstnanci předvídatelnost, a to i tehdy, pokud se do práce nakonec nevrátí.

Jaké jsou možnosti ukončení pracovního poměru

  1. Dohoda o rozvázání pracovního poměru
    Nejčistší a nejméně rizikové řešení, které vyžaduje souhlas obou stran. Lze v ní sjednat odstupné nad rámec zákona a předejít soudním sporům. Pro zaměstnance je však důležité, aby dohoda obsahovala důvod, například organizační změny, jinak by mu mohla být snížena podpora v nezaměstnanosti.

  2. Výpověď pro nadbytečnost (§ 52 písm. c) ZP)
    Zaměstnavatel musí prokázat skutečnou organizační změnu a příčinnou souvislost mezi touto změnou a nadbytečností konkrétního zaměstnance. Pokud je však místo ve skutečnosti pouze „přeobsazeno“ jiným pracovníkem, může soud výpověď zneplatnit.

  3. Okamžité zrušení pracovního poměru
    Přichází v úvahu jen výjimečně, například při závažném porušení povinností ze strany zaměstnance (např. neomluvená absence po dobu pěti dnů). V případě pracovní neschopnosti tuto možnost nelze použít.

Dopady na nemocenské a podporu v nezaměstnanosti

Zaměstnanec má nárok na nemocenské i po skončení pracovního poměru, pokud pracovní neschopnost trvá dál. Výpověď nebo dohoda tak automaticky neznamená konec dávek.

Naopak pro podporu v nezaměstnanosti je zásadní, jakým způsobem pracovní poměr skončil.

  • Pokud šlo o výpověď nebo dohodu z organizačních důvodů, podpora se vyplácí v plné výši
  • Pokud však zaměstnanec uzavře dohodu „bez vážného důvodu“, náleží mu pouze 45 % z průměrného čistého výdělku.
  • Vyplacené odstupné navíc posouvá začátek podpůrčí doby o odpovídající počet měsíců.

Případ ukazuje, že situace spojené s dlouhodobou pracovní neschopností vyžadují nejen znalost zákoníku práce, ale i citlivý přístup. Správně nastavená dohoda může být řešením, které vyhoví oběma stranám – zaměstnanci poskytne jistotu a zaměstnavateli umožní zajistit plynulý provoz.

Doporučení pro zaměstnavatele je mít písemně doloženou organizační změnu (např. přerozdělení úvazků, novou koncepci výuky apod.), dodržet všechny formální náležitosti rozvrhu pracovní doby a oznámení o změnách a preferovat dohodu s přiměřeným odstupným, minimalizuje riziko sporů i kontroly inspekce práce.