Ve chvíli, kdy se ve firmě začne řešit AI Act, zazní zpravidla jedna ze dvou reakcí. „Máme přece GDPR.“ Nebo: „ChatGPT jsme zaměstnancům zakázali.“ Oba přístupy mohou dávat na první pohled smysl, ani jeden z nich však sám o sobě nezajišťuje soulad s novou evropskou regulací.
AI Act totiž řeší zcela jinou oblast než GDPR. Organizacím ukládá nové povinnosti související s používáním systémů umělé inteligence, a to bez ohledu na to, zda již mají kvalitně nastavenou ochranu osobních údajů.
GDPR a AI Act se doplňují, ale nenahrazují
GDPR upravuje zpracování osobních údajů. Stanoví pravidla pro jejich ochranu, zabezpečení a práva dotčených osob. AI Act naproti tomu reguluje používání systémů umělé inteligence a zaměřuje se především na řízení rizik, transparentnost, odpovědnost organizací a bezpečné využívání AI. Společnost tak může mít vzorově zpracovanou GDPR dokumentaci a přesto nesplňovat požadavky AI Actu. Obě regulace existují vedle sebe a řeší odlišné oblasti.Zákaz ChatGPT problém nevyřeší
Další častou reakcí bývá úplný zákaz používání ChatGPT nebo jiných AI nástrojů. Takové opatření ale zpravidla nevede k cíli. Zaměstnanci dnes využívají umělou inteligenci při přípravě e-mailů, obchodních nabídek, marketingových textů, překladech, analýzách, programování nebo zpracování dokumentů. Pokud firma pouze vydá zákaz, používání AI obvykle nezmizí. Organizace tím pouze ztratí přehled o tom, jaké nástroje zaměstnanci skutečně používají a jaká data do nich zadávají. Paradoxně tak může být výsledné riziko vyšší než při jasně nastavených pravidlech.Co by měly firmy udělat místo toho?
Smyslem AI Actu není umělou inteligenci zakázat. Cílem je zajistit její bezpečné a odpovědné používání. Většina společností proto potřebuje nastavit interní pravidla a procesy odpovídající tomu, jak zaměstnanci AI při své práci skutečně využívají.Co by měla interní pravidla řešit?
Ve většině organizací by měla interní pravidla jasně stanovit zejména: – které AI nástroje mohou zaměstnanci používat, – jaké údaje mohou do AI systémů zadávat, – kdo odpovídá za kontrolu výstupů vytvořených umělou inteligencí, – jak probíhá schvalování nových AI nástrojů, – jak organizace řeší bezpečnostní incidenty, – jak firma bude zaměstnance pravidelně školit.Nejde jen o jednu směrnici
Ve většině případů musí firma současně upravit interní dokumentaci, nastavit odpovídající procesy a zajistit, aby zaměstnanci věděli, jak mohou umělou inteligenci bezpečně používat. Teprve kombinace těchto opatření vytváří prostředí odpovídající požadavkům AI Actu.Jak poznáte, které povinnosti se týkají právě Vaší společnosti?
Rozhodující je způsob, jakým ve firmě umělou inteligenci využíváte. Na firemní chatboty se vztahují jiné požadavky než na používání ChatGPT zaměstnanci, tvorbu marketingového obsahu, automatizaci zákaznické podpory nebo interní zpracování dokumentů. Proto jsme připravili přehled nejčastějších situací, se kterými se ve firmách setkáváme. U každé z nich vysvětlujeme, jaké povinnosti podle AI Actu vznikají a jaké dokumenty Vám pomůžeme připravit.Zjistěte, jaké povinnosti se týkají právě Vaší společnosti
Každá firma využívá umělou inteligenci jiným způsobem. Jiné povinnosti se vztahují na firemní chatboty, jiné na používání ChatGPT zaměstnanci, tvorbu marketingového obsahu, automatizaci zákaznické podpory nebo interní zpracování dokumentů. Připravili jsme praktického průvodce, který Vám pomůže zjistit, jaké požadavky podle AI Actu se vztahují právě na Vaši společnost.
Přejít na hlavního průvodce AI Actem
